Vtipy

Přijede chlap ze služební cesty a najde manželku v posteli se sousedem. Vezme brokovnici a říká: Soused se lekne a povídá: „Prosím vás, dejte mi ještě šanci.“ „Tak dobře, rozhoupej si ho.“

Baví se dvě přítelkyně: „Dívala jsem se jenom jednou, ale můžu směle říct, že to byl strašlivej pohled!“ „Proč? On je takovej divoch?“ „To ani ne, ale on stál ve dveřích.“

„Člověče, ten náš novej šéf je opravdu šlechetnej. Představ si, že tě pozve na večeři do hotelu, zaplatí dvě lahve vína a ještě Tě nechá u sebe přespat.“ „Mě ne, ale mojí ženě už třikrát.“

Hospodář si vzal mladou ženušku, právě tak akorát. Nějakou dobu po svatbě přijde kamarád a sedí a popijejí a povídají. Ženuška na chvíli odejde a tak se kamarád ptá: „Aj dobře, Karle, dobře.“ „A jak to vidí ona, Bohušu?“ „Aj dobře, zpívá si, zpívá.“ V tom se ode dveří ozve: „Abych si nezpívala, když tomu volšovcovi se postaví jenom při národní hymně.“

Pan Novák si marně domlouval rande s pěknou sousedkou, až se mu podařilo s ní domluvit, že když přinese 2000 Kč druhý den do oběda, tak teda může být. Stalo se. Večer se vrátí soused domů a ptá se ženy, jestli byl v poledne u nich Novák. Žena se poleká a přiznává: „A dal ti 2000 Kč?“ „Ano, dal.“ „To se mi ulevilo. Včera si ode mne půjčil 2000 Kč s tím, že mi je dneska do oběda přes TEBE vrátí.“

Během svatební cesty novomanželé šli do hotelové restaurace na večeři. „Vždyť víš, miláčku, co mám nejraději.“ „Vím, drahá, ale občas je potřeba také jíst!“

Indiánský válečník na penzi si hraje před stanem s vnoučaty. Malý chlapeček se k němu přibatolí a ptá se: „Protože ve chvíli, kdy jsi byl počat, svítil nad naším stanem měsíc v úplňku.“ Druhému chlapečkovi to také nedá: „A dědo, proč já se jmenuju Hřmící Hrom?“ „Protože jsi byl počat za jedné veliké bouře, kdy Manittou třásl nebesy. A proč ty mlčíš, Prasklá Gumo?“

Dva miliardáři spolu tráví klidné odpoledne ve městě. Vejdou do prodejny automobilů a jeden z nich si vybere nádherný mercedes. Už už vytahuje zlatou kreditku, když ten druhý křičí:

Kdosi v telefonu: Rozespalý hlas: „Eeeeech…ano…“ „Tak šup honem ven z postele, je půl deváté!“

Přijede takový veselý pán na vozíčku (úplně bez nohou) do obchodního domů a tam se ho v nějakém patře ptá veselá prodavačka: „Ježíšmarjá, Vy jste ale kráva, to jsou nápady, vždyť přeci vidíte, no to jsem ještě neviděl, ty lidi jsou ale dneska blbý!“ A jak je tak rozčilenej, vyjede před obchoďák a vidí policajta: „No představte si, jak jsou dneska ty lidi pitomý, a hlavně ta kráva v tom obchoďáku. Ona se mne klidně zeptá, jestli si nechci koupit botičky, no viděl jste to někdy, to je ale drzost, co?“ „No to je teda otřesný dneska s lidma.“ „No schválně, co jsem měl asi v ty chvíli dělat?“ „No měl jste ji kopnout do prdele.“ Tak pán je ještě víc nasranej a přijede domů k manželce a říká: „No představ si, jak jsou ty lidi blbý, nejdřív mi prodavačka nabízí botičky a pak mi policajt řekne, že jsem ji měl kopnout do prdele.“ „Klid, Lojzo, dej si panáka, to Tě postaví na nohy.“