O hudebním citu

Hospodář si vzal mladou ženušku, právě tak akorát. Nějakou dobu po svatbě přijde kamarád a sedí a popijejí a povídají. Ženuška na chvíli odejde a tak se kamarád ptá: „Aj dobře, Karle, dobře.“ „A jak to vidí ona, Bohušu?“ „Aj dobře, zpívá si, zpívá.“ V tom se ode dveří ozve: „Abych si nezpívala, když tomu volšovcovi se postaví jenom při národní hymně.“