Poušť

Pouští jde chlap. Už tři dny. Má žízeň. Najednou v delíriu vidí: V dálce za dunami stánek a v něm prodavač. Zase vyrazí s novou energií, když dojde až ke stánku, udýchán zachrčí: Prodavač povídá: „Ne, já prodávám jen kravaty.“ Chlápek zoufale padne k zemi, ale pak se zvedne a z těžka vyrazí dál. Další noc. Další den. Najednou v delíriu vidí: V dálce za dunami hotel. Doplazí se ke vchodu. Před vchodem stojí vrátný v livreji. Chlap zachroptí: „Vodu!“ A vrátný na to: „Lituji, pane, ale bez kravaty Vás sem nepustím.“