Vtipy

spěšný muž je takový, který dokáže vydělávat víc, než jeho žena utrácet. spěšná žena je taková, která najde takového muže.

Potkají se dva kamarádi… „To je jednoduchý, tři soulože denně po dobu tří měsícu prej ženská nevydrží a umře.“ „To je skvělý, promiň, já musím domů, já s tím začnu už dneska.“ Potkají se znovu za necelé tři měsíce, ovšem první chlapík sedí celej seschlej, roztřesenej na vozíčku, kterej tlačí jeho žena. „Prosím tě, Karle, co se Ti to stalo?“ „Pssst, vona eště neví, že pozejtří umře!!!“

Starý irský děda vypráví: „A vidíš támhle to molo, co se táhne až k obzoru? Prkno po prknu, kůl po kůlu jsem stloukal půl roku. A myslíš, že mi říkají McGregor-co-postavil-molo? Ne.“ „Ale člověk jednou ošuká kozu…“

Na olympiádě se ve finále volného stylu potkali na žíněnce Rus Medveděv, nechvalně známý svým speciálním držením zvaným preclík, a český borec Vohrada, chlápek protřelý životem. Trenér našeho borce před zápasem provádí instruktáž: Zápas začal. Oba stokiloví borci okolo sebe pomalu krouží, občas zkouší nenápadné výpady. Pak se najednou Rus vymrštil, plácnul svojí obrovskou tlapou Pepu přes záda. Tomu se podlomila kolena a Rus už byl za ním a doslova ho zmáčknul svým obávaným držením. Diváci už jen čekali na hvizd rozhodčího, když v tom najednou Rus s překvapivým výrazem ve tváři vylétl do vzduchu, plácl sebou na zem a Pepa mu přistál na hrudi. Protože s dechem vyraženým jedním metrákem živé váhy se blbě zápasí, rozhodčí odklepl vítězství Pepovi. Ten se ihned po zápase vymanil z hloučku novinářů a zamířil do šaten. Tam ho trenér zpovídal, jak se mu povedlo Rusa přeprat. Pepa povídá: „No, když mě praštil a pak zmáčknul, zatmělo se mi před očima. Nemohl jsem se skoro hýbat, ale když jsem znovu otevřel oči, přímo u huby jsem měl koule. Tak jsem trochu pootočil hlavu a vší silou se zakous. A nikdy bych nevěřil, kolik energie v sobě člověk najde, když se kousne do vlastních koulí!“

Do bordelu vejde chlap, na obojku velkou skvrnitou dogu. Vyhledá madam. „Ale pane, máme tady mnoho krásných dívek!“ „Ne, chci tu nejvychrtlejší.“ „Dobře, počkejte na pokoji.“ Po chvili přivede manad neuvěřitelně vychrtlou dívku. Chlápek jí říká: „Mohla by ses svléknout a postavit na všechny čtyři?“ „A mohla by ses taky prohnout v pase a vystrčit zadek?“ Dívka tak učiní a čeká, co ten chlap hodná dělat. Chlap chytne psa, nakloní se k němu a zařve mu do ucha: „Tak se podívej, takhle budeš vypadat, když nebudeš žrát.“

Tři chlápci padli do zajetí kanibalů. Jednoho rána k nim přišel náčelník a říká: Pak odhrnul zástěru z fíkových listů a vytáhl svoje přirození. Byl mimořádně obdařený, změřili to na dvacet palců. První chlápek rozepnul kalhoty a vytáhl klacka deset palců dlouhého. Když změřili druhému chlapovi jeho chloubu na osm palců, oba si ulehčeně oddechli. Třetí chlápek rozepnul kalhoty a chvíli lovil ve spodkách. Pak vytáhl pindíka, který měřil akorát dva palce. Kanibal naštvaně říká: „Sakra, vyhráli jste. Dobře, támhle máte člun a když poplujete pořád na západ, za dva dny jste u civilizace.“ Chlapi vyrazili jak šílení, aby si to náhodou náčelník nerozmyslel. Když byli z dohledu, první povídá: „Měli jste kliku, že ho mám desetipalcového.“ Druhý říká: „Měli jste kliku, že ho mám osmipalcového.“ A třetí povídá: „Ne ne, měli jste kliku, že jsem měl erekci.“

Chlápek jde k doktorovi na pravidelnou kontrolu a dozví se, že je smrtelně nemocný a do půl roku zemře. Když přijde domů, říká své ženě: Pak se sbalí a jde na pivo. Když se trochu zpije, řekne totéž i svým kámošům z hospody. Za dva dny potká na ulici svého doktora a ten mu říká: „Koukám, že jste s tím celkem smířenej, ale řekněte mi, proč si celé město povídá, že máte AIDS, když jsem vám říkal, že máte zhoubnej mozkovej nádor?“ „Smířil jsem se s tím, že brzo umřu, ale nechci, aby mi po mý smrti někdo chodil šukat ženu.“

Když jsem se ženil, myslel jsem, že svoji ženou samou láskou sežeru. A teď? Teď lituju, že jsem to neudělal!

Je jedno království a v něm žije pan král se svoji dcerou. Jednoho dne si řekne, že už je dost stará a dá vyhlásit, že kdo si pro princeznu přijede, dostane ji a půlku království. Jelikož je princezna docela kost, sjíždějí se nápadníci z celého světa. Princezna jde s každým do parku, ale vrací se vždycky sama. Královské stáje už jsou přeplněné koňmi bez pánů, v okolí je pánská populace značně prořídlá, už se ukazuje jen tak jeden nebo dva týdně a král začíná mít strach, aby mu dcera moc nezestárla. Jednou takhle přijede kdo jiný, no Honza samozřejmě. Jde s princeznou do parku. Uprostřed parku je rybníček plný krokodýlů. Princezna si stáhne z ruky prsten, hodí ho mezi ty zubatý potvory a říká: Honza, jednoduchej kluk z vesnice, nepřemejšlí a reflexivně šáhne dolů, rozepne poklopec a vytáhne si ho. Princezna říká: „No vidíš, a ti blbci tam všichni skákali.“

Na jednom vojenském cvičení bylo hlavním úkolem maskování. Generál na inspekci se najednou rozeřval, když viděl jeden kmen stromu, jak začal najednou děsně poskakovat. Nechal si dotyčného zavolat: „Pane, když si ze mne hejno holubů udělalo cvičný terč, zaťal jsem zuby a vydržel to. Když mi dva psi načůrali do bot, řekl jsem si, že už bylo hůř. Ale když mi po nohou vylezly dvě veverky k rozkroku a jedna řekla:‚Jeden sníme teď a druhý si schováme na zimu….‘“